Loterie života - díl 467

5. ledna 2011 v 15:20 | Megan |  Loterie života
Loterie života
V minulém díle Jeffrey Sofii nachytal na ingrediencích Lilianina receptu a Daphne se obávala konce světa…



"Kylee, já to myslím vážně!!" Začala pomalu panikařit.
"Tak mě vzbuď tak dvě minuty před koncem světa," povzdechl si Kyle a dál podřimoval.
"Ty jsi idiot," procedila Daphne mezi zuby, oblékla si župan a šla na terasu.
"Zalez a nestresuj nám to mrně,…" otočil se na záda, odkryl její část postele a přimhouřenýma očima si ji prohlížel, "pojď spát, delfínku."
"Já jdu…" zvedla se pomalu z postele a zamířila ke dveřím.
"Kam jdeš?" Zamručel rozespale a nespokojeně, že nemůže klidně spát.
"Já nevím,… je mi špatně, jdu si na mléko," odešla tiše z ložnice.
"Kdyby něco, tak jsem tady," zašeptal Kyle sám pro sebe a opět začal usínat.

Daphne bloumala po domě asi dvě hodiny, až ji začala zmáhat únava a vrátila se zpět ke Kyleovi do ložnice. Ráno, když ji Kyle budil, mu řekla, že jí není dobře, ať ji ve škole omluví a dál dospávala dvě hodiny, které si v noci ze spánku ubrala. Vzbudila ji až kolem desáté Sofie, která dělala úklid před předvánočním úklidem. Myslela si, že Daphne zaspala, ale když jí Daphne vše vysvětlila, rozhodla se zlepšit si den. Řekla Daphne, ať se v klidu nachystá a že si udělají výlet do města. A jak Sofie slíbila, tak udělala. Vyrazily si spolu s Daphne do města a jen se procházely po centru z obchodu do obchodu a zakotvily v malé restauraci. Daly si oběd a nakonec zamířily k Jeffreymu do práce, aby je svezl domů, protože jely do města autobusem.

"Veselá návštěva," vešla Sofie do dveří Jeffreyho kanceláře a za ní vzápětí Daphne s pozdravem, ale nikdo tam nebyl.
"Pan MacFarlane má nějaké jednání vedle v konferenčním sále," upozornila je znovu sekretářka.
"Aha," vrátila se Sofie na sekretariát, "a to je kde?"
"Můžete jít přes kancelář pana MacFarlane, ale nejprve zaklepejte, jestli už skončili. Pan MacFarlane říkal, že to nebude mít déle jak na půl hodiny, tak by měl už dávno končit," nechtělo se sekretářce zvedat se od stolu a jít uvést návštěvu.
"Děkujeme," usmála se Sofie a zavřela za sebou dveře Jeffreyho kanceláře.
"To budou asi tam ty dveře," ukázala Daphne na další dveře a nenápadně se rozhlížela po nádherné moderní kanceláři.
"Tak zaťukáme a uvidíme," přešla Sofie ke dveřím se svojí ráznou odvahou.

Sofie zlehka zaťukala na dveře, pomalu je otevřela a nahlédla do konferenční místnosti. Pohled, který se jí naskytl, jí však málem přivodil infarkt:
Jeffrey spolu s Madeleine seděli na konci dlouhého masivního oválného stolu, před sebou měli prázdné skleničky vína a oba se na sebe mile usmívali. To by sice Sofii tolik nevadilo, dech jí však vyrazilo to, jak pomalu a smyslně zapíná mladé blondýnce zelenou pánskou košili.
"Ta zelená košile ti sluší," díval se při zapínání košile jako zhypnotizovaný na pevná ňadra, která nebyla ukrývána pod podprsenkou.
"Budu si muset nějakou takovou koupit," pousmála se Madeleine a sledovala jeho pohled putující po ňadrech.
"Klidně si ji nech," lehce se prstem dotknul těla mladé krásky, když zapínal knoflíček mezi ňadry. Tolikrát se jich dotýkal, hladil je a líbal, párkrát na nich i usínal a nyní jejich kráse a přitažlivosti tmavých bradavek odolával.
"Díky,"
pomalu a zlehka vydechla. Jeffreyho dotek jí byl velmi příjemný, ačkoliv mu původně chtěla vynadat. A byli by se asi možná začali líbat a Jeffrey se Madeleine zvolna dotýkat, protože přitažlivost jejího pevného poprsí se nemohla vyrovnat špína, kterou na Madeleine znal, ale vyrušila je Sofie svým odkašláním.
"Zkus to vyčistit sodou," povšimnul si Jeffrey Sofie, rychle zapnul poslední dva knoflíčky na košili a okamžitě se od Madeleine odsunul.
"Já si s tím poradím," vyhrkla ze sebe a tichým odkašláváním si urovnávala svůj rozněžněný hlas.
"Nerušíme?" Zatřásla Sofie hlavou, aby se vzpamatovala z toho, co viděla.
"Ne, ne, pojď dál, my jsme něco projednávali,…" mávnul na Sofii, ať jde dál.
"Jsem tu i s Daphne," přivedla do konferenční místnosti i Daphne.
"Ahoj," rozpačitě pozdravila.
"Sofi, miláčku, znáš se s Madeleine?" Zamyslel se Jeffrey, jestli obě ženy představoval.
"Už jsme se potkaly," souhlasila Sofie.
"Tak to je fajn," usmíval se a ze Sofiiných očí četl zlobu.
"To bych ani neřekla, že z kanceláře může být tak krásný výhled," stála Daphne u francouzského okna a dívala se ven na okolní domy, budovy a park.
"Z mé kanceláře je ještě hezčí výhled, v dáli můžeš vidět jezero," informoval Jeffrey mladou dívku.
"No, Jeffrey, díky…" začala si Madeleine rovnat do kabelky ze stolu papíry, "a hlavně díky za tu košili. Jinak bych asi musela jít v prádle…"
"Anebo špinavá," zasmál se Jeffrey.
"Otázka je, co je horší," filozofovala s humorem, "už poběžím, ať Ellie dole neobtěžuje zaměstnance. Uvidíme se…"
"Určitě minimálně mezi svátky," doplnil Jeffrey.
"Tak jo, díky moc a brzy na viděnou, mějte se všichni krásně," prudce vstala ze židle a zamířila ke dveřím na chodbu, "hezké vánoce."
"Hezké vánoce," rozloučila se Sofie.
"Ahoj," pozdravil Jeffrey.
"Co jste projednávali?" Upřeně se dívala na prázdné sklenky a ani si neuvědomila, že je s nimi v místnosti i Daphne. Stála před obrazem krásné krajiny a byla natolik pohlcená okouzlujícím uměním, že o sobě ani nedávala vědět.
"Potřebovala potvrdit nějaké papíry na pracák," pokrčil Jeffrey rameny, "posaď se."
"Piješ i v práci?" Zamračila se a posadila se o tři místa dál od Jeffreyho.
"Ne, jen jsem každému nalil skleničku jako přípitek na nové začátky a tak všechno kolem, co jsme se bavili,…" pomyslel na rozhovor o rozvodu.
"Jeffrey, já se tě nehodlám ptát, co jste tady dělali, proč jsi jí zapínal košili," podezírala ho z nevěry a v jejím sarkastickém tónu to bylo hodně znát, "je mi to úplně jedno. Neptám se tě ani na to, kolik jste toho ve skutečnosti vypili. Je mi to jedno!"
"Když jsme si přiťukli, tak ona se polila," cítil se provinileji než malý kluk, který zapomněl na domácí úkol, "tak jsem jí dal jednu svoji košili, kterou tady mám v záloze, kdyby se cokoliv stalo."
"Jeffrey, mně je to jedno," zabručela nízkým naštvaným tónem, "to je otázka tvého svědomí."

"Kdo maloval ten obraz?"
Přerušila je Daphne, protože jí bylo velmi nepříjemné poslouchat takové tiché hádky.
"Tu krajinu?" Zadíval se Jeffrey na obraz.
"Jo, je to úplně famózní," obdivovala Daphne malbu.
"Tak taky je to ze štětce dobrého malíře," zasmál se Jeffrey.
"Působí to zajímavě," otočila se Sofie k Daphne a pozorovala obraz.
"Kdo to maloval?" Zopakovala dívenka.
"Tvůj choť," smál se Jeffrey.
"Cože??" Zarazila se Daphne, "tvůj choť? Tak se někdo jmenuje??"
"Tvůj choť jako tvůj snoubenec," začala se Sofie smát.
"Jo takhle," zrudla Daphne studem a začala se smát, "to mi vůbec nedošlo. Jasný, můj choť… tomuhle já říkám konec světa."
"Tak jdeme, děcka, mám šílenou chuť skočit do bazénu," pobídl Jeffrey Sofii, "jdeme, jdeme, je mi horko!"


Vytrestá Sofie Jeffreyho za flirtování s Madeleine? Jak?
Jaký měl den v práci Perry?

Čtěte v příštím díle.
 


Komentáře

1 Fantasy | E-mail | 5. ledna 2011 v 17:42 | Reagovat

1. Jé, to by bylo totálně úžasný, ale myslím, že to neudělá.
2. Myslím, že Lilian myslím ještě do práce nešla, že? Jsem zvědavá, jestli se zase ozve ten jeho šéf XDDD

2 Megan | Web | 5. ledna 2011 v 18:58 | Reagovat

[1]: Lilian má ještě nějaký čas na chození do práce :-) ... teprve rehabilituje úrazy :-)

3 Terez | Web | 5. ledna 2011 v 19:54 | Reagovat

Vytrestá Sofie Jeffreyho za flirtování s Madeleine? Jak?
- Myslím, že ano. :-D To netuším ;-)
Jaký měl den v práci Perry?
- Netuším ..

Super dílek ! :-) Už se těším na další ! :-)

4 Megan | Web | 5. ledna 2011 v 19:55 | Reagovat

[3]: Už se na tom pracuje :-) . Taky moc děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Stálí návštěvníci:Nariel, Silver Rose, Fantasy . Oblíbené odkazy: Valinka, Lowiska