Loterie života - díl 487

4. března 2011 v 17:40 | Megan |  Loterie života


V minulém díle Lilian s rodinou nakupovala, Sofie s Jeffreym mluvila o dětech a Perry rozvažoval, jak oslaví vánoce…


"Je ti strašně podobná," porovnávala Maddie podobu dcery a jejího otce. Eleanor měla po Perrym nejen lehce snědou pleť, ale i husté vlasy, tmavé oči a plné rty.
"Co tvoji rodiče?" Načal Perry časté téma. "Nebudete s nimi?"
"Ne," zavrtěla Madeleine hlavou, "naposledy jsem se nepohodla s matkou, takže není co řešit."
"To s nimi zase vůbec nemluvíš?" Povzdechl si.
"My tam půjdeme odpoledne na hodinku, dvě, vypít čaj a zase domů," obrátila Maddie oči v sloup. "Zdvořilostní návštěva."
"Alespoň něco," pousmál se, "vždyť jsou to jediní prarodiče, které Ellie má."
"A ona je zatím jejich jediná vnučka," přitakala, "ale kvůli její DNA ji nemusí odsuzovat."
"Určitě ji neodsuzují," nechtěl vidět svoje otcovství tak špatně.
"Táta ne, ale máma řekla, že jsem se jí měla zbavit!!" Zvýšila hlas.
"Mami, nekřič," zamračila se Eleanor.
"Maminka nekřičí," uklidnila se Maddie, "maminka se jen zlobí, že tě babička nemá ráda."
"Babička mě má ráda!" Zamračila se Ellie ještě víc.
"To víš, že tě má babička ráda," hájil Perry názor dcerky, "babička si jen ještě nezvykla, že má takovou vnučku fešandu."
"Ellie, běž si uklidit hračky, nebo zítra Santa nepřijde," zahleděla se Madeleine do dětského pokoje, "máš v pokojíčku nepořádek."
"Navštívíme tvoje rodiče spolu," navrhnul Perry, když dceru postavil na zem.
"Uvidíme,…" vzala si Madeleine čas na rozmyšlenou, "chceš ještě kafe? Nebo čaj?"

"Mami?" Oslovil Kyle Lilian, když spolu osaměli, protože Daphne právě stála frontu na sýr a Georg druhou frontu na uzeniny.
"Copak?" Pohlédla Lilian na syna.
"Odvezeme Daphne a George pak domů,…" začal rozhovor nejistě.
"Cože??" Nepochopila Lilian syna.
"Chtěl bych… chci tě pozvat do cukrárny," nahodil ten nejmilejší úsměv, jaký uměl, "nebo na víno, oběd,… někam tě zvu."
"To je milé," cítila se polichoceně, "a George a Daphne nepozveš?"
"Chci být s tebou chvíli sám," nenápadně naznačil, že chce probírat něco osobního.
"Má Daphne řidičák?" Zamyslela se Lilian.
"Jo, o prázdninách si ho dělala," přitakal Kyle.
"Tak Georg s Daphne pojedou domů a my zůstaneme tady," upravila návrh, "vrátíme se potom autobusem."
"Díky, mami," lehce objal matku kolem ramen, "chybíš nám doma."
"Vy mi taky chybíte," zašeptala téměř neslyšně.

Když všichni čtyři naplnili oba veliké nákupní koše a na hodně dlouhou dobu zablokovali pokladnu, vrátili se na parkoviště, aby nákup narovnali do auta. Jenže měli vyskládaný sotva jeden koš a zjistili, že nákup z druhého koše budou muset dát na zadní sedadla. A tu nastal problém, že dva lidé by neměli kde sedět. Daphne se ihned nabídla, že s Kyleem zůstanou v obchodním centru a vrátí se městskou dopravou, ale Kyle se výmluvně na snoubenku zahleděl a pronesl, že pozval matku na kávu, že zůstanou oni dva. Daphne hned věděla, o co jde, takže si od Kylea jen mlčky vzala klíče do auta a George pobídla, aby si nastoupil, nebo půjde pěšky.

Lilian se s Kyleem usadila v drobné poloprázdné kavárničce do toho nejklidnějšího rohu, který kavárna poskytovala. Skoro nikdo na ně zvenčí neviděl a měli tedy svůj klid.
"Máte již vybráno?" Přišel za nimi číšník, když oba dokonzultovali výběr a odložili nápojové lístky.
"Pro dámu ovocnou palačinku a mandlový koktejl a pro mě tu švýcarskou kávu a jablečný závin se zmrzlinou," objednal Kyle vybrané občerstvení.
"Zmrzlinu si dáte jakou?" Zapisoval si číšník.
"Vanilkovou," odpověděl Kyle bez rozmýšlení.
"Za chvíli vám to doneseme," odporoučel se číšník.
"Táta ti zvýšil kapesné?" Zasmála se Lilian.
"Ne, proč?" Podivil se Kyle.
"Když tak počítám útratu, tak zatím tě ta sranda tady vyjde asi na 20 dolarů," smála se Lilian.
"Kde bych vzal účet za dvacku?" Počítal si Kyle útratu podle letáčku, který byl ve stojánku, "maximálně patnáct dolarů."
"Jak myslíš," pokrčila rameny, "co Daphne, jak se těšíte na malý?"
"Jo, těšíme se," usmál se Kyle.
"Už máte vybrané jméno?" Zajímala se Lilian.
"Ne, to jsme zatím moc neprobírali," zavrtěl Kyle hlavou.
"A klape vám to dobře?" Starala se Lilian.
"No,… o tom chci s tebou mluvit," posmutněl.
"Nevycházíte spolu s Daphie?" Litovala Lilian syna. "Nerozumíte si?"
"Ale jo, to rozumíme, máme se moc rádi. Na miminko se taky moc těšíme. Ale jde o tu svatbu," postěžoval si Kyle v italštině.
"Nemůžete se shodnout na místě?" Přistoupila na konverzaci v rodném jazyce.
"Celkově máme pár takových složitých otázek," souhlasil.
"My jsme se s tvým tátou brali v místním zámku, tehdy jsme se na tom jednomyslně shodli," vzpomínala na svoje mládí. "Byli jsme strašní blázni při plánování té svatby."
"Daphne je židovka,…" připomněl Kyle jádro problému.
"Vím," přikývla Lilian, "ale to není nějaký problém, ne?"
"Problém to je," namítnul, "ten největší, jinak bychom byli už svoji. Od soudu povolení ke svatbě máme."
"Sama Daphne to vidí jako ten největší problém?" Zajímalo ji širší pojetí otázky.
"Její rodina chce, abych konvertoval," nakrčil nesouhlasně nos.
"A soudím, že ty nechceš," tušila Lilian, kam bude rozhovor směřovat.
"No, že bych se chtěl nechat řezat, to tedy ne…" naskočila mu na těle husí kůže při pomyšlení na zákrok.
"Jestli se ptáš na můj názor, jestli to udělat, tak já ti řeknu jediné," nedokončila Lilian větu, protože přišel číšník.
"Koktejl?" Váhal nad zněním objednávky.
"Koktejl a palačinku pro dámu," ujistil Kyle číšníka, načež číšník dal Lilian nápoj a jídlo.
"A Vaše káva a závin," dal Kyleovi jeho část objednávky, "ať vám chutná."
"Děkujeme," poděkovali oba jednohlasně.
"Co bys mi řekla?" Vrátil se Kyle k italštině, když číšník odešel.
"Že já bych to neudělala," dokončila větu.
"Kdyby Perry byl třeba muslim, ty bys nekonvertovala?" Ujišťoval se v jejích názorech.


"Kde jste nechali mámu??" Divil se Jeffrey, když ho Georg požádal, aby pomohl s nákupem.
"A že se nezeptáš, kde jsme nechali Kylea?!" Zamračila se Daphne.
"U něho bych se nedivil, že jsi ho třeba vysadila někde po cestě, protože se s támhle tím zase dohadovali," pokrčil Jeffrey rameny a následoval George do kuchyně.
"Já nejsem žádný tamhle to, támhle ten," bránil se Georg.
"A kde je ten Kyle??" Zajímal se Jeffrey, "snad jste ho s mámou nenechali někde ve škarpě."
"Kyle vzplanul láskou k mámě, tak jsme je nechali o samotě v tom hotelu u dálnice," odpověděl Georg vší vážností a šel zpátky k autu.
"Ty jsi prase!" Vrazila mu Daphne pohlavek.
"Ušetřila jsi mi práci," zasmál se Jeffrey.
"Kyle s paní Hawkins zůstali ještě v centru, Kyle s ní chtěl u kávy něco probrat," dala Daphne Jeffreymu kýženou odpověď.
"Slyšel jsi to?" Zašeptal Jeffrey, když byli spolu s Georgem sklonění do auta a sbírali ovoce vysypané po celém autě z protrhnuté tašky.
"Na to jsi mě vylekal, když mi bylo pět," zamručel Georg.
"Ale ne, jak Daphne říkala…" držel se svého tichého tónu, ačkoliv Daphne byla doma, "paní Hawkins."

Jak se bude dál vyvíjet konverzace mezi Lilian a Kyleem?
Konvertovala by Lilian? Jak se rozhodne Kyle?
A jak dopadne hovor mezi Georgem a Jeffreym?
Čtěte v příštím díle.
 


Komentáře

1 Terez | Web | 12. března 2011 v 16:31 | Reagovat

Jak se bude dál vyvíjet konverzace mezi Lilian a Kyleem?
- Netuším..
Konvertovala by Lilian? Jak se rozhodne Kyle?
Myslím si, že ne. Asi nebude konvertovat:-)
A jak dopadne hovor mezi Georgem a Jeffreym?
- Asi mu Goerge zase dá za vinu, že kvůli němu Lilian odešla, ale pak mu řekne, že on má zase Sofii.. Jinak netuším:-)

Super dílek!:-) Už se těším na další!:-)

2 Megan | 12. března 2011 v 16:33 | Reagovat

[1]: Děkuji moc :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Stálí návštěvníci:Nariel, Silver Rose, Fantasy . Oblíbené odkazy: Valinka, Lowiska