Loterie života - díl 492

15. března 2011 v 18:12 | Megan |  Loterie života


V minulém díle Jeffrey řekl Lilian svůj názor na její milostný život a problémy ve vztahu s Perrym, který nakonec jejich diskusi přerušil...



"Se sny mladých kluků nic nenaděláš,..." uzavřela Lilian téma modelky.
"Co ti Jeffrey slíbil?" Zajímal se o téma rozhovoru. Slyšel akorát Jeffreyho větu o tom, že si má slib pamatovat.
"Sex," pousmála se Lilian.
"Sex?" Zamračil se podezíravě.
"Ano," začala se Lilian smát, když si uvědomila, jak je absurdní říkat pravdu, "řekl mi, že potřebuju orgasmus,..."
"Orgasmus?? Potřebuješ?" Opakoval po ní nejpodstatnější slova jejích vět.
"A pokud mě prý nezvládneš uspokojit ty, mám přijít za ním," rozpačitě potlačovala smích.
"Takže ty potřebuješ orgasmus,..." přitulil se Perry k Lilian a sledoval její rozpačitost.
"To říkal Jeffrey,..." přikývla Lilian.
"Takže tě mám uspokojit?" Začal si prstem pohrávat s gumičkou kalhot jejího pyžama.
"Zeptej se Jeffreyho, on sleduje moji potřebu sexu a uspokojení,..." rozesmála se tomu, jak jí Perry nevěří.
"To pyžamo je děsně asexuální," nadzvedl gumičku kalhot pyžama a zahleděl se jí pod ně, "a to mám být vzrušený, když pod tím máš ještě kalhotky?"
"Zkus se zeptat Jeffreyho," začala z toho dělat hru, "třeba má na starost i tvoji erekci."
"Tss,..." zahrál uraženého. "Já problém s erekcí nemám. Já jsem chlap se vším všudy kdykoliv chci a kdykoliv se mi to hodí!"
"Pojď ke mně," sjela pomalu ze sedu do lehu k Perrymu a dívala se mu do očí.
"Vždyť u tebe jsem," políbil ji, "a jsem tu jen a jen pro tebe."
"Půjdeme spát?" Zklidnila se a pomalu ji začala ovlivňovat únava, "jsem za dnešek strašně unavená."
"Tak se přitul ke mně a nech si zdát hezký sen," překulil se Perry na záda a přiklonil si Lilian k sobě, "dobrou noc."
"Dobrou noc,..." zašeptala Lilian, "až se ti bude chtít, tak zhasni..."
"Až budeš pociťovat potřebu uspokojení, tak rozsvěcovat případně nemusíš," zašeptal Perry s tichým smíchem.
"Neboj, řeknu ti včas," zamumlala Lilian.


"Kam jdeš?" Potkala Sofie, která šla nahoru, Jeffreyho, který šel po schodech dolů do přízemí.
"Spát," usmál se.
"Spát?" Udiveně na něj Sofie zamrkala.
"Ano, spát," přikyvoval Jeffrey, "předpokládám, že ty taky."
"Myslela jsem si, že budeš nahoře..." zadívala se ke stropu.
"Vždyť se s Lilian rozvádím a má tady navíc přítele," plácnul se Jeffrey dlaní do čela.
"Myslela jsem nahoře jako v naší ložnici," zašeptala tichounce.
"Vážně to chceš?" Váhal Jeffrey.
"Je to na tobě, nutit tě nebudu," vyvodila si z jeho reakce, že s ní být nechce, a rychlým krokem vyšla schody nahoru.
"Promluvíme si zítra," pomyslel si sám pro sebe a jen sledoval, jak Sofie odchází.
"Dobrou noc," zamávala mu svrchu.
"Hezké sny," oplatil jí Jeffrey přání.

Sofie měla nakročeno na další schod do druhého poschodí, chtěla jít spát, když o ni Jeffrey nestojí, ovšem věděla, že by neusnula. - Když byla s Irwingem, vyhledávala jiné postele ke spánku, vedle něj usínat nechtěla, ale Jeffrey byl něco jiného. Jeffrey pro ni byl o něco víc. Nebyl to žádný řadový milenec, kterým by si zpestřila manželství, a nebyl to ani odpudivý náladový manžel, k němuž cítila odpor. Byl to člověk, jenž tvořil část jejího života. Nechtěl po ní svatbu, smířil se i s její bezdětností a vlastně si chce do budoucna v životě jen užívat. - Nemůže ho nechat odejít spát jinam.
Seběhla schody dolů a spěchala do obývacího pokoje.
"Jeffrey?" Rozhlížela se po temném obývacím pokoji, aby při chůzi o něco nezakopla.
"No?" Odpověděl jí mužný hlas.
"Jeffrey, pojď nahoru," požádala ho, aby byl s ní. Vyslovila slova, která nikdy dříve její hrdost neznala.
"Nahoru?" Posadil se Jeffrey na pohovku a díval se na obrys postavy stojící mezi futry.
"Za mnou do ložnice," přitakala Sofie.
"Hm,..." zamručel Jeffrey jen sám pro sebe a váhal, jestli se mu Sofie nezdá.
"Prosím," dodala po krátké odmlce, "mám tě ráda."
"Mám halucinace,..." protřel si oči, "co ta whisky s člověkem neudělá..."
"Nemáš halucinace," přišla k němu a vzala ho za ruku, "já jsem skutečná."
"Já jsem nepil," nevěřil Jeffrey svým smyslům. "Už nepiju."
"To je dobře, pojď," začala mu skládat peřinu, "vezmi si polštář a pojď."
"Už jdu," zmuchlal prostěradlo, vzal polštář a následoval Sofii, "stejně jsi určitě sen."
"Pojď, ty sne..." zasmála se Sofie.

Jeffrey usnul vedle Sofie v jejich ložnici a sám vůbec nevěřil tomu, že usíná vedle Sofie. Natož aby ho Sofie požádala, aby se vrátil. - Určitě to musel být nějaký sen, co se mu zdá; říkal si. Nicméně ráno se opravdu probudil v posteli Sofie.
"Dobré ráno," pozdravila ho Sofie, která seděla před zrcadlem a upravovala se.
"Promiň," omluvil se místo pozdravu.
"Za co?" Otočila se k němu.
"Chybí mi whisky,..." ztrápeně a zoufale sklonil hlavu ke kolenům, "mám strašnou chuť, ale nechci, aby si návštěva myslela, že jsem alkoholik."
"Ještě máš stále velkou naději nebýt alkoholikem," dala mu naději.
"Od včerejška od večera mám strašnou chuť! Je to horší jak chtíč cigaret!" Stěžoval si Jeffrey.
"Ovládej ji, na, napij se čaje," podala mu hrnek, "představ si, že je to whisky."
"Díky," vzal si hrnek, "já ji potřebuji. Jsem náměsíčný!"
"Napij se," pobízela jej.
"Nechtěl jsem sem chodit, ale zdálo se mi, že..." díval se do hrnku.
"Napij se," zopakovala pobídku, načež se Jeffrey maličko napil, "byla jsem pro tebe. To se ti nezdálo. Dům je plný párů a zamilovaných dvojic. Nechci, abychom se hádali."
"Kolik je hodin?" Vrátil jí Jeffrey hrnek. Čaj mu po ránu vůbec nechutnal. Whisky byla jiný standard...
"Půl deváté, hezky jsme si přispali," informovala Sofie přítele.
"Vsadil bych se, že Lilian dole už od sedmi kuchtí a připravuje všechno na odpoledne," zhrozil se, když si uvědomil, že jí chtěl se vším pomoci.
"Půjdeme jí pomoci," usmála se Sofie vlivem dobré dobročinné nálady. Dnes dokonce vůči Lilian necítila takovou zášť. Snad by ji mohla začít mít ráda?


"To je nechutný," dívala se Daphne, jak si Lilian rozbaluje obal od krůty.
"Bývá ti špatně? Máš nevolnosti?" Vyhodila Lilian obal do koše.
"Ne, už dávno ne," ujistila Daphne budoucí tchýni.
"Tak pojď sem," kývla Lilian na dívku prstem, aby k ní přišla.
"Co mám dělat?" Zakoulela Daphne očima nad krůtou.
"Strč do ní ruku a vytáhni vnitřnosti," navigovala ji.
"Cože??" Polekala se Daphne.
"Bude z tebe zanedlouho paní MacFarlane, měla bys umět trošku vařit," zasmála se Lilian, "všichni s modrou krví MacFarlaneových jsou velcí jedlíci."
"To jako do té krůty mám strčit ruku??" Hrozila se představy, že vytáhne slizké vnitřnosti.
"Neboj se jí, nekousne tě," pokoušela se mladé snoubence svého syna dodat odvahu.
"Co je? Nevíte, co s tím kuřetem?" Přišel Kyle k ženám, které stály u krůty jako vědci nad nevyřešitelnou záhadou.
"To je krůta," poopravila Lilian syna.
"No, nevíme," odpověděla Daphne na snoubencovu otázku.
"Prosím tě," políbil Kyle Daphne na tvář, "to musíš takhle. Strčím do toho ptáka ruku a vytáhnu vnitřnosti. Je to jen pták."
"Fuj," protočila Daphne panenky ve chvíli, kdy Kyle vytáhl vnitřnosti, "asi budu zvracet."
"Neboj, ona ten trénink získá," smála se Lilian, když Daphne utekla.
"První rok budu asi vařit já, pokud budu chtít maso," dodal Kyle trefnou poznámku.
"Zvládneš udělat pak ještě tu druhou krůtu?" Ukázala Lilian na druhý balíček u ledničky.
"Proč chceš dělat dvě?" Divil se Kyle.
"Tahle má sotva šest kilo, nechci, aby toho bylo málo," vysvětlila Lilian své obavy.
"Rodiče Daphne nepřijdou," sdělil Kyle informaci, kterou se včera dozvěděl od Daphne, "tato bude stačit."
"Tak naporcuj, prosím, tam to kuře a já se jdu zeptat George, jestli chce steak," pomalu odcházela z kuchyně.
"Myslím, že se ptát nemusíš," zavolal Kyle za matkou, "steak podle tvého receptu on neodmítne. Těší se na něj už půl roku."
"Kdyby něco, tak se někdo najde, kdo to sní, ne?" Vrátila se Lilian do kuchyně.
"Nechci nic říkat, rozmazluj George, ale..." usmíval se šibalsky, "my s tátou bychom si taky dali steak. A Sofie možná taky."
"Tady bude steaků,..." prohlížela si balíček masa, z kterého chtěla původně vzít pouze jeden plátek pro nejmladšího syna. "Dají si všichni, kdo mají rádi steak."
"To budou vánoce," představil si Kyle dobrou hostinu. "Strejda určitě nebude chtít skončit."


Jak dopadne pomoc členů rodiny v domácnosti?
Co Perryho návštěva s Madeleine u jejích rodičů?
A jak proběhnou vánoce??
Čtěte v příštím díle.
 


Komentáře

1 T | Web | 15. března 2011 v 20:48 | Reagovat

Jak dopadne pomoc členů rodiny v domácnosti?
- Asi to bude příjemné:-)
Co Perryho návštěva s Madeleine u jejích rodičů?
- Tam už to možná, tak příjemné nebude..
A jak proběhnou vánoce??
- Asi to bude velice dobré a příjemné, ale možná, že to mezi Jeffreym a Perrym bude skřípat..

SKVĚLEJ DÍLEK! UŽ SE TĚŠÍM NA DALŠÍ!:-)

2 Megan | 15. března 2011 v 20:51 | Reagovat

[1]: Děkuji moc, pokusím se na zítřek připravit nový díl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Stálí návštěvníci:Nariel, Silver Rose, Fantasy . Oblíbené odkazy: Valinka, Lowiska