Loterie života - díl 502

2. dubna 2011 v 20:22 | Megan |  Loterie života


V minulém díle si Jeffrey a Lilian užívali krásného dne a večer, když se Lilian vrátila domů, se její matka zajímala, kdo Jeffrey je...



"Musí tě mít hodně rád, že?" Pokoušela se vyzvědět více o vztahu dcery s neznámým mužem.
"On je blázen," červenala se.
"Tak mi něco o tom chlapci řekni, pořádně jsem ho nikdy neviděla,"pobízela paní Mancini dceru ve vyprávění.
"A co bys chtěla vědět?" Nevěděla, čím začít.
"Kolik mu je? Odkud se znáte?" Začala se vyptávat.
"Známe se přibližně od října z jedné soutěže vín, byl mezi VIP hosty," začala pozvolna vyprávět, "jsme jenom kamarádi."
"Hodně dobrý kamarádi, když se takhle plácne přes kapsu," nevěřila paní Mancini, že by mezi Lilian a tím neznámým bylo pouze kamarádství.
"Má pro mě slabost," zachichotala se.
"A to i s ním chodíš takhle večer ven?" Zajímala se, s kým dcera tráví večery a od koho se vrací pozdě v noci.
"Občas chodíme na večeři, do kina, byli jsme i v divadle," souhlasila Lilian.
"A jaký je? Je hodný? Hezký?" Vyzvídala víc.
"Je moc hezký," zasnila se Lilian a v myšlenkách si vybavila Jeffreyho bláznivou tvář, když ho políbila.
"Já jsem ho pořádně neviděla, jen jsem postřehla, že v autě sedává mužská postava," vybízela dceru, aby řekla víc.
"Je vysoký, hodně vysoký, o hlavu vyšší než já. A vždycky krásně voní," snila Lilian o Jeffreym, "má tmavé vlasy a češe si je tak hezky elegantně. Celý je takový elegantní."
"A jak se jmenuje? Studuje? Nějakou medicínu?" Odhadovala bližší informace o Jeffreym.
"Jeffrey. Jmenuje se Jeffrey, je podnikatel," dál vyprávěla o své lásce.
"A kolik mu je?" Položila otázku, na níž se jí předtím nedostala odpověď.
"Padesát tři," odpověděla anglicky Lilian.
"Cože???" Zhrozila se matka věkového rozdílu.
"Ne!! Chtěla jsem říci třicet pět," opravila se Lilian italsky.
"I tak jsem doufala, že si najdeš přítele věkově blíž k tobě," spočítala si věkový rozdíl.
"Já si myslím, že na věku nesejde," zavrtěla Lilian hlavou.
"Vidím to na tobě už delší dobu, že ses zamilovala," radovala se paní Mancini z citů dcery.
"Nejsem zamilovaná," stydlivě Lilian odporovala.
"Herečko," smála se maminka dceři.
"On je vážně báječný," zasnila se Lilian.
"Kdyby mi nějaký mužský kupoval takové dárky, taky by byl báječný," smála se paní Mancini, protože si nedovedla představit, že by Lilian neměla ráda i peníze onoho podnikatele.
"Dneska jsme si dali první pusu," neudržela Lilian v sobě tajemství o prvním malém porušení nevinnosti.
"Hlavně ať jsi šťastná," přála dceři radosti mládí, "hlavně ať to není nějaký hulvát, jako byl tam ten..."
"Jeffrey ne, Jeffrey ne," hájila Lilian Jeffreyho, "Jeffrey je elegán a romantik a je úžasný. Je jako z minulého století. Je úžasný! Chová se ke mně jako k opravdové dámě. Je prostě úžasný."
"Však ti to všichni přejeme," usmála se matka.

*****

"Co tady děláš??" Podivil se pan MacFarlane, když uviděl syna doma před televizí.
"Sleduju televizi," odpověděl Jeffrey, ale spíše než televizi věnoval svoji pozornost dárku od Lilian.
"Doma ti odpojili elektriku? Vyhořela ti televize? Nebo ti ji ukradli? Nemáš na novou?" Zasmál se nečekané návštěvě, "neříkej, že ses u sebe doma nudil."
"No, celkem jo, není co dělat," souhlasil Jeffrey, "sedni si, přeci tu nebudeš jen tak stát."
"Dnes nejsi u nějaké slečny?" Ubránil se hanlivého pojmenování Jeffreyho dívek na pár nocí.
"Cože??" Myslel Jeffrey na Lilian.
"Aha, ty už jsi se slečnou byl," všimnul si otisku rtěnky na synově tváři, "běž se umýt."
"Nejdu, dokud nebudu muset, neumyju to," věděl, na co otec naráží.
"Co to máš?" Povšimla si paní MacFarlane, která právě přišla z terasy, že si syn s něčím pohrává.
"To jsem dneska dostal od jedné slečny," pozdvihl zabalené perníkové autíčko.
"Ukaž," chtěl si pan MacFarlane prohlédnout dárek zblízka.
"Je to z perníku," podal Jeffrey otci dárek, "ona je šíleně šikovná. I ta krabička je jedlá."
"Od jaké slečny to máš?" Prohlížela si výrobek i paní MacFarlane spolu s manželem, "od té blondýny s trvalou? Nebo od té divné vysoké zrzky?"
"Ne," zavrtěl Jeffrey hlavou, "s těmi už dávno nejsem."
"Je to hezké," vrátil otec synovi dárek, "ale taky bys nemusel lítat z květiny na květinu."
"Tohle je od slečny, kterou znám skoro půl roku!" Zdůraznil Jeffrey.
"Cože???" Ustrnula paní MacFarlane úžasem, že by snad měl syn dlouhodobý poměr.
"Je to dobrá kamarádka," pokrčil Jeffrey rameny.
"A že se nepochlubíš, že půl roku chodíš s jednou slečnou?!" Zaradoval se pan MacFarlane při myšlence, že se syn zklidnil.
"Přiveď ji někdy!" Pobízela paní MacFarlane.
"Vždyť už jste ji viděli," obrátil Jeffrey oči v sloup.
"Kdy?" Přemítal pan MacFarlane nad dívkami, které znal.
"To je pořád ta stejná, Lilian, taková malá víla," pokusil se popsat svoji lásku. "Je šíleně malá a má hodně dlouhé vlasy."
"Blondýna?" Přemýšlel pan MacFarlane, kdo by ta dívka mohla být. Jeffrey měl vztahy s vysokými dívkami...
"Ne, brunetka," zavrtěl Jeffrey hlavou, "moc krásná. Je jako panenka. A ani se nechová tak extravagantně."
"Ta nevýrazná?" Vzpomněla si paní MacFarlane, že nějakou malou dívku s jejich synem párkrát viděla.
"Ona je růže mezi vším plevelem!" Nechtěl Jeffrey ani slyšet, že by Lilian byla nevýrazná.
"Která to je?" Neustále pan MacFarlane nevěděl.
"Párkrát byla s Jeffreym v tisku během posledních měsíců," připomínala paní MacFarlane, "byla i na té prezentaci, co jsme měli na ten nový model, co se pak předělával."
"Ta šedá myška?? Ta co se s nikým nebavila? A furt stála v koutě?" Vzpomněl si otec na dívku, která se stále držela v ústraní a chvílemi se přátelsky bavila s Jeffreym.
"Říkám, že je nevýrazná," přitakala paní MacFarlane.
"Ona je pravá dáma," odporoval Jeffrey, "je krásná. Nejkrásnější!"
"Všimnul jsem si, že je hezky vyvinutá," zasmál se pan MacFarlane.
"Tati!" Zamračil se Jeffrey. "Je to počestné děvče!"
"Počestné děvče? S tebou??" Smála se paní MacFarlane.
"A ty už taky žiješ počestně?" Přidal se pan MacFarlane.
"My spolu ani nechodíme," zavrtěl Jeffrey hlavou, "jsme jen hodně blízcí kamarádi. Občas ji beru ven, někdy i na večeři, potom ji zase odvezu domů. Nebo alespoň doprovodím na taxík."
"Jeffrey, běž se umýt," všimla si paní MacFarlane rtěnky na Jeffreyho tváři.
"To ne! To nejde!" Odmítal Jeffrey očištění tváře, "to je historický první polibek právě od té šedé myšky."
"Jsem zvědavý, jak dlouho ti to vydrží," vrtěl otec hlavou, nevěřil, že by se Jeffrey jen tak změnil, natož zklidnil.
"To se uvidí časem," usmál se Jeffrey, "jako kamarádku bych si ji chtěl udržet celý život."
"Však já ti to přeju," přikyvoval otec.
"A třeba by ses mohl i oženit," přidala se matka.
"Proč bych se ženil? Mně to takhle vyhovuje," namítl Jeffrey.
"Už jsme se o tom bavili, Jeffrey, prostě dokud si nenajdeš stálou partnerku a v bulváru se stále budou objevovat všelijaké slečny po tvém boku a potom rozhovory s nimi, že ses s ní po dvou dnech rozešel,..." apeloval otec na Jeffreyho, "prostě jen tak nepovýšíš a budeš sedět dole v účtárně."
"Nechci se ženit," bránil se Jeffrey, "stejně nemám holku, která by si mě vzala."
"Ráda bych se taky dožila vnoučete," povzdechla si paní MacFarlane.
"Já bych toho chtěl,..." zamručel Jeffrey nespokojeně.
"Dělej, jak uznáš za vhodné," uzavřel pan MacFarlane diskusi.
"Co si dáte k večeři, kluci?" Poznala paní MacFarlane, že to zbylo na ní, aby změnila téma.


Jak se příběh vyvine dál?
Čtěte v příštím díle.
 


Anketa

Dítě Kylea a Daphne

Holčička
Chlapeček

Komentáře

1 Terez | Web | 4. dubna 2011 v 18:25 | Reagovat

Jak se příběh vyvine dál?
- Nemám tušení, ale určitě to bude velice zajímavé a skvělé!:-)

Takže honem další díl! Už se nemůžu dočkat!:-)

2 Megan | Web | 4. dubna 2011 v 18:37 | Reagovat

Děkuji moc za komentář :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Stálí návštěvníci:Nariel, Silver Rose, Fantasy . Oblíbené odkazy: Valinka, Lowiska