Loterie života - díl 509

21. května 2011 v 11:39 | Megan |  Loterie života

V minulém díle Lilian strávila u Jeffreyho noc a o týden později jej šla navštívit do kanceláře, ale...

"Děkuji," zaradovala se Lilian a šla ke dveřím kanceláře. Něžně zaklepala na dveře a po vyzvání vstoupila. "Ahoj," usmála se vesele.
"Dobrý den," pohlédl na ni postarší pán.
"Sakra," zůstala Lilian jak zkamenělá.
"Co pro Vás můžu udělat?" Usmál se na ni mile.
"Dobrý den," rychle napravovala svůj pozdrav, "já se moc omlouvám, já..."
"Pojďte, posaďte se sem, copak jste mi přinesla?" Zvednul se muž od svého stolu a gestem ruky pobídl Lilian, aby se posadila naproti jeho stolu.
"Já nesu zákusky panu MacFarlane," nejistým krokem přišla ke stolu.
"No, to já si rád dám, posaďte se," pokynul jí, ať si sedne.
"Děkuji," posadila se.
"Abych se představil, Patrick MacFarlane," naklonil se k ní přes stůl, aby jí potřásl rukou.
"Omlouvám se," styděla se, že se nepředstavila, a hned potřásla muži rukou, "Lilian Mancini."
"Tak co jste mi donesla za zákusky?" Posadil se zpět na své místo a odložil si papíry bokem.
"Různé," postrčila před něj krabici, v tuto chvíli jí připadlo hloupé odejít.
"Zákusek mi už nikdo dlouho nedonesl, natož aby přišla tak krásná slečna zrovna za mnou za starým dědkem," smál se a zkoumal krabici, jak ji rozdělat, "kde se to rozdělává?"
"Tady," rozdělala bezpečnostní západku.
"No, to jsou luxusní kousky," nadchnul se nad zákusky, když rozevřel krabičku.
"Snad budou i chutnat," stále se cítila trapně.
"Dáte si kávu? Nebo čaj?" Nabídl jí pohoštění.
"Děkuji, ale za chvíli zase půjdu," zavrtěla hlavou.
"Přeci mi tak brzy neutečete," apeloval na zdvořilost, "když už jste sem přišla, tak Vás na oplátku pohostím já. Alespoň něco k pití si dejte."
"Tak ten čaj," přijala zdvořile.
Pan MacFarlane si připravil kávu, pro Lilian čaj a donesl talířky a lžičky na zákusky. Společně si sedli do křesel ke konferenčnímu stolu a Lilian se snažila nevypadat nervózně.
"To je báječný," ochutnal pan MacFarlane jeden zákusek.
"Tak to jsem ráda," usmála se upřímně.
"No, slečno Mancini,... nebo nejste slečna?" Zaváhal na chvíli.
"Slečna," přikývla Lilian.
"Slečno Mancini, ale Vy jste nepřišla za mnou, že?" Zasmál se.
"No,..." pokrčila Lilian rameny.
"Já tady jím zákusky, co byly pro mého syna, že?" Líbila se mu její zdvořilost a nevinnost.
"Důležité je, že Vám chutnají," nepřímo souhlasila. "Že jsem si spletla dveře, je vedlejší."
"Jeffrey nemusí mít pořád všechno, že?" Mávnul vesele lžičkou a nabral si další sousto.
"Přesně tak," přitakala.
"To jste určitě pekla Vy, že?" Vzpomněl si, že je to ta dívka, o níž Jeffrey mluvil, když přišel s dárkem k Valentýnu. Působila nevinně, všedně, nevyčnívala ničím z davu.
"Ne, jsou z cukrárny," odpověděla.
"Ale jste cukrářka, ne?" Váhal, jestli se nespletl.
"Trošku ano," souhlasila, "někdy sama dělám zákusky, sladkosti."
"Tak jsem se nespletl," oddechl si, "Jeffrey o Vás dost mluvil. Už jsem vás dva spolu viděl, ale nebyl jsem si jistý, jestli jste to opravdu vy."
"A co Jeffrey říkal?" Zajímala se.
"Že jste hodně milá a hodná a šikovná. A měl pravdu," složil jí kompliment.
"Děkuji," začervenala se.
"Jiná žena by mi ani neřekla, co přinesla," zasmál se, "a Vy mě rovnou pohostíte."
"Chtěla jsem překvapit Jeffreyho, ale dovedli mě k Vám," zasmála se trošku uvolněně.
"Jenom jste řekla, že jdete za panem MacFarlane, že?" Tušil podstatu problému.
"Ano," zaculila se a raději se napila čaje.
"Příště, až půjdete za Jeffreym, tak nezapomeňte říci 'pan MacFarlane mladší,'" poučil ji. "Ale po pravdě se nebudu zlobit, když mi přinesete zase nějaký zákusek."
"To budu muset přinést dvě krabičky," zamyslela se, "ať Jeffrey nežárlí."
"Musím se přiznat, že jste první dívka, kterou mi Jeffrey představil," poukázal na výjimečnost situace.
"Ale on nevěděl, že přijdu," nechápala, jak to myslí.
"No, přímo mi Vás nepředstavil," vysvětloval, "ale mluvil o Vás. Víte, Jeffrey o svých... ehm... přítelkyních nikdy nemluvil. Občas se o nějaké zmínil, ale sotva jedním slovem. A právě o Vás mluvil už vícekrát. A nedávno Vás chválil, jak jste šikovná v tvorbě. Chlubil se dárkem."
"Tím autíčkem se chlubil, že?" Vzpomněla si na Valentýna.
"Musím Vás pochválit i já, precizní práce!" Vzdal jí hold.
"Děkuji, trošku jsem si pohrála, nebylo to tak těžké," byla skromná.
"Byl bych rád, kdyby Jeffrey dokázal mít dlouhodobý vztah s někým, jako jste Vy," líbil se mu Lilianin charakter, "Vy jste očividně hodně dobrý a milý člověk."
"To ne, to nejsem," bránila se komplimentu, "jen ráda dělám radost druhým."
"Měl by Jeffrey udělat někdy radost Vám," stál si za svým názorem.
"Tati, k těm daním budu potřebovat ještě nějaké podklady," přišel do kanceláře Jeffrey, "především mi chybí..."
"Ahoj," pozdravil ho otec.
"Ahoj," odpověděl otráveně.
"Návštěvu nepozdravíš?" Upozornil pan MacFarlane na návštěvu.
"Co ty tady???" Podivil se Jeffrey, když spatřil Lilian.
"Ahoj," usmála se nesměle.
"Proč si neceníš takových hodných slečen?" Káral otec Jeffreyho. "Slečna Mancini mi přinesla zákusek, mile si se mnou povídá..."
"Kde ses tady vzala?" Nechápal Jeffrey Lilianinu přítomnost v otcově kanceláři.
"Šla jsem okolo a tak jsem si řekla, že bych mohla navštívit pana MacFarlane," zachichotala se, když nyní věděla, jaké chybě se má vyhýbat, "a tak jsem tady a povídám si s tvým tátou."
"Tohle jsem nějak nepobral," přiznal se k nepochopení.
"Slečnu totiž místo k tobě poslali ke mně," vysvětlil pan MacFarlane.
"Aha," pochopil Jeffrey souvislosti. "Já mám kancelář o kousek dál."
"Tak se posaď a dej si taky, tohle všechno bych sám nesnědl," přizval pan MacFarlane syna ke stolu.
"Tak to dej do ledničky, já fakt nemám čas," odmítl účastnit se sezení.
"Já už stejně taky budu muset jít, ať nezdržuji," přidala se Lilian.
"Jeffrey! Vidíš, co děláš?" Zazlobil se otec. "Kvůli tobě mi slečna uteče! Zase se budu muset vrátit k práci! Furt jsem tady sám! Všechny slečny chodí jen za tebou. A když přijde konečně jedna za mnou, ty mi zkazíš i poslední radost z posezení s tak hezkou a milou slečnou!"
"Když bude slečna souhlasit, tak ji někdy přivedu na oběd," zvolil Jeffrey neutrální řešení.
"Tak doufám, že přijdete," pohlédl pan MacFarlane na Lilian.
"Když mě Jeffrey vezme, tak přijdu ráda," souhlasila Lilian.
"Musíš se k ní chovat slušně!" Pohrozil pan MacFarlane synovi.
"No, po pravdě jsem měl v plánu vám Lilian představit za jiných okolností," usmál se Jeffrey na Lilian.
"A já o tom nic nevím?" Podivila se Lilian.
"Máš čas zítra večer?" Chtěl se Jeffrey domluvit na schůzce.
"V sedm končím brigádu," odpověděla Lilian.
"Tak o půl osmé tě vyzvednu u vás, jo?" Navrhnul.
"Doufám, že slečnu vezmeš na nějakou hodně dobrou večeři," vložil se do jejich domlouvání pan MacFarlane. "Slečnu jako je Lilian bys měl nosit na rukou."
"Já si ji klidně hned odnesu," vzal Jeffrey do náruče Lilian i s hrnkem čaje.
"Pozor, nebo to vyliju," upozornila Lilian Jeffreyho na čaj a volnou rukou ho objala kolem krku.
"Neměla jsi kabát? Nebo bundu? Sako?" Zajímal se Jeffrey.
"Ne, jen krabici zákusků," odpověděla Lilian a raději dopila zbytek čaje.
"Tak my jdeme," namířil Jeffrey s Lilian ke dveřím, "domluvím na někdy ten oběd."
"Tak na shledanou," rozloučila se Lilian, protože věděla, že Jeffrey ji opravdu odnese pryč.
"Bylo mi potěšením," rozloučil se pan MacFarlane.
"Hrnek necháme na recepci, pak si přijdu pro ty daně," nahnul se, aby Lilian mohla otevřít dveře.
"Nashledanou," rozloučila se Lilian ještě jednou.
Co má Jeffrey v plánu v úterý večer?
Kam s Lilian půjdou? Jak budou trávit večer?
Čtěte v příštím díle.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Stálí návštěvníci:Nariel, Silver Rose, Fantasy . Oblíbené odkazy: Valinka, Lowiska