Loterie života - díl 513

18. prosince 2011 v 3:01 | Megan |  Loterie života
V minulém díle se Lilian seznámila s Jeffreyho rodiči a Jeffrey chtěl, aby ho představila jejím rodičům. A protože si Lilian nebyla moc jistá průběhem, rozhodla se prvně ukázat Jeffovi cukrárnu. Když Jeffrey odešel, rozhodl se pan Mancini dceři poradit...



"Lilian, řeknu ti jedno," zhluboka se nadechl, "chlapa, který o tebe opravdu stojí a myslí to s tebou vážně, poznáš úplně jednoduše."
"Jak?" Vyzvídala.
"Jestli o tebe opravdu stojí a nechce tě mít jen jako nějaké rozptýlení," cítil se sebejistě a jeho pocit důležitosti vzrostl, když si uvědomil, že musí svoji dceru chránit před takovými individui.
"Tak?" Chtěla znát pokračování rady.
"Jestli to s tebou myslí vážně, tak sám od sebe navrhne, že by rád poznal tvoje rodiče," poučil ji.
"Díky, tati," vděčně se usmála, "mám tě ráda."
"Jsi sice dospělá, ale furt jsi moje dcera, nechci, abys pak tady nešťastně brečela," zvednul se od stolu. "A taky nechci, aby Raffaell vyváděl."
"Neboj, je to jen kamarád," zopakovala Lilian charakteristiku vztahu s Jeffreym.
"Je to tvoje věc," nevěřil jí kamarádství, "ale buď opatrná a chraň se. Jsi holka a… však víš."
"Vím," přikývla na znamení informovanosti.
"Dávej na sebe pozor," povzdechl si a začal čistit stůl, "šup, pomož mi tady trošku poklidit, ať můžeme jít ještě uklidit do obchodu, než tvůj bratr spočítá tržbu."
Jeffrey ten večer měl ještě schůzku s dcerou předsedy Křesťanské strany Shetterfieldu, dívkou jménem Amanda Rivera. Seznámili se před měsícem na jedné VIP párty a už od první chvíle to mezi nimi jiskřilo. Navíc Amanda v Jeffreym viděla možnost jak se trošku víc zviditelnit a získat pár drahých dárků. A proč by ne? - Hezká opravdu byla. Štíhlá, středně vysoká odbarvená blondýnka s dlouhýma nohama. Jedinou chybu, jakou měla, bylo malé poprsí, ovšem na to Jeffrey moc nehleděl. Od doby, co znal Lilian, měl při sexu většinou své vlastní představy...
"Co je?" Zamračila se Amanda, když s Jeffreym půl hodiny mlčky seděla u něj doma se skleničkou whisky v ruce a Jeffrey nic neříkal.
"Co je?" Zopakoval nechápavě otázku.
"Sedíme tady jako pecky a nic neříkáš," naznačila mu, že se nudí.
"Jen jsem se nad něčím zamyslel," přiťuknul svojí skleničkou o její sklenku, "na zdraví."
"Na zdraví," usmála se svůdně.
"Jsi krásná," všiml si její dobré nálady.
"Dotýkej se mě," vzala ho za ruku a položila si ji na ňadro.
"Hm,..." zamručel s úsměvem, "to se mi líbí."
"Taky se mi to líbí," oddala se doteku. "Líbej mě."
Jeffrey se s Amandou v obývacím pokoji nějakou chvíli muchloval a líbal. Potom mu Amanda svlékla tričko a on jí na oplátku taky svlékl halenku. Dokonce neváhal svléknout jí kraťasy i podprsenku, aby se s ní mohl trošku víc mazlit. Ale pak převzala iniciativu do svých rukou Amanda a ve chvíli, kdy Jeffreymu chtěla svléknout kalhoty, Jeffrey ji zastavil.

"Něco jsem udělala špatně?" Dívala se na něj svýma rozohněnýma očima.
"Promiň, ale já prostě nemůžu," dopnul si zip kalhot.
"Proč?" Zkoušela ho vzrušit dotýkáním se vlastního těla.
"Protože prostě,..." myslel na to, jak se Lilian baví s Raffaellem na koupališti.
"Uvolni se," zkoušela jej uklidnit.
"Nemůžu se uvolnit, když..." vstal z pohovky a šel k oknu.
"Když co?" Začala se zlobit.
"Když..." držel za zuby Lilianino jméno. Věděl, že nemůže před jednou ženou mluvit o jiné, která není jeho matka.
"Co? Řekni mi to?" Uraženě se začala oblékat.
"Když mě sere práce!" Zakamufloval svoje rozhořčení.
"Nemysli na práci a pojďme do ložnice," šla za ním a přivinula se k němu.
"Promiň, ale bude lepší, když budu sám," naznačil jí, že by měla jít, "moc mě mrzí, že jsem ti zkazil večer."
"A nechceš mi říct, co tě štve?" Doufala, že mu to rozmluví.
"Trošku jsem se nepohodl s jedním magorem, on chce dělat..." převáděl svůj vztek do sféry pracovních problémů, "to je jedno, co chce dělat. Stejně autům nerozumíš."
"Tak já půjdu," povzdechla si a odcházela ke dveřím.
"Příště ti to vynahradím, půjdeme na večeři, nebo do kina, jo?" Pokoušel se vyžehlit si to.
"Jo, hlavně si vyřeš problémy," přikývla.
"Měj se hezky," vyprovodil ji ze dveří.


Tou dobou Lilian a její rodiče večeřeli. Všichni tři seděli u stolu a vychutnávali si pečené maso.
"Škoda, že tu není Raffaell," hrála Lilian škodolibě lítost.
"Jeho mínus," pokrčil otec rameny, "já jsem mu říkal, že budeme mít maso, tak ať se nikde nezdržuje."
"Však mu zbude," zavrtěla hlavou paní Mancini, "tohle všechno se sníst nedá."
"Ale takhle si pošmáknout," pochvalovala si Lilian večeři, "někdy se takové obyčejné večeři ani z poloviny nevyrovná večeře v pětihvězdičkové restauraci."
"Tak se pořádně najez," byla paní Mancini spokojená, že dceři chutná.
"Kdyby tu byl Raffaell, moc by ti toho nezbylo," podotkl pan Mancini.
"No, jinak, mami, tati,..." chtěla působit velmi všedně svým hlasem, "mohla bych jet na dovolenou?"
"Kam?" Zajímal se otec.
"Tady za Shetterfield k moři," rychle si vymyslela místo, protože s Jeffreym byli domluvení, že celá dovolená pro ni bude překvapením.
"S kým jedeš?" Tušil, že chce jet s Jeffreym.
"S tím tvým kamarádem?" Přidala se matka.
"Jo," přikývla Lilian.
"Jsi dospělá, dělej si, co chceš," mávnul nad tím otec rukou, když je to jen za Shetterfield.
"A kdy jedete? Na jak dlouho?" Starala se matka.
"Ode dneška za týden," usmála se Lilian.
"Příští týden ve středu?" Spočítal si to otec.
"A vracíme se v neděli večer," souhlasila Lilian.
"Jo, tak si to užijte, bavte se, jste mladí," odsouhlasila matka výlet.
"Hlavně buď opatrná," apeloval otec na dceru.
"Jsem ráda, že jste to vzali tak s klidem," oddechla si.
"Jedete jen kousek, tak se můžeš kdykoliv vrátit," neviděl v tom otec problém, "a jak bylo řečeno, jsi dospělá."
"Nemůžeme tě neustále vodit za ruku," přidala se matka.
"Děkuji," usmívala se šťastně.
"A kolik to vlastně bude stát???" Uvědomil si pan Mancini, že nebylo řečeno, co ta sranda bude stát.
"Budu si to platit ze svých úspor," lhala Lilian, "není to moc."
"Stejně ti dáme kapesné," zamyslel se otec, kolik by Lilian mohla mít naspořeno.
"Vy máte maso a já jdu pozdě???" Přišel domů Raffaell, "beru talíř a jdu jíst!"
"Pojď, je toho dost," přizvala ho matka ke stolu.
"Hej, Lilian, je ten tvůj týpek normální?" Zamyslel se Raffaell.
"Co? Něco udělal?" Nechápala Lilian.
"V cukrárně se po mě díval jako vrah," ušklíbnul se a naložil si plný talíř masa.
"Tady jsou brambory," připomněl otec synovi přílohu.
"Brambory si dá tady mladá, maso je pro chlapy," postavil Raffaell hrnec před Lilian a přisunul si plech s masem.
"Chce někdo brambory?" Nabídla Lilian.
"Ne," odpověděli rodiče jednohlasně.
"Alespoň můžu víc sníst," pustila se do zbytku brambor v hrnci, "co máš s Jeffreym?"
"Koukal na mě jako na vraha," připomněl Raffaell svoji připomínku.
"Nekoukal," bránila Lilian Jeffreyho, "on jen nevěřil, že jsme jen kamarádi. Myslel si, že mě balíš."
"Svoji sestru,..." zaťukal si Raffaell prstem na čelo.
"Já jsem mu to pak vysvětlila," klidnila bratra.
"MacFarlane,..." brblal si Raffaell sám pro sebe s plnou pusou.


Seznámí Lilian Jeffreyho s rodiči v brzké době?
Čtěte v příštím díle.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Stálí návštěvníci:Nariel, Silver Rose, Fantasy . Oblíbené odkazy: Valinka, Lowiska